Rozvoj firmy (1950-2000)

Výrobní základnu KDS tvořilo na samém počátku jen několik drobných řemeslných dílen v Sedlčanech a v benešovském a táborském okrese. Nová firma se zrodila rychle, ne však lehce. Hned od počátku hrála hlavní úlohu stranická linie a cíl vytvořit výrobní družstvo bez dosavadních majitelů, tedy jen z dělníků. To však nebylo jednoduché: "My věděli, že vést dílnu po stránce provozu můžeme, ale nákup materiálů, prodej zboží, výplaty a účetnictví neznáme. Tak bylo při zakládání družstva počítáno pro začátky i s dosavadními majiteli - s bratry Rebcovými, s panem Smutným, Dědinou a Říhou s tím, že budou postupně z řídících funkcí přeřazeni. Podmínkou pro založení družstva bylo, že řízení bude v rukou dělníků" (ze vzpomínek Františka Dostála).

Těžké začátky družstvo prožilo zejména po materiální stránce.   V několika dílnách měli družstevníci jen to nejnutnější vybavení, materiál na letování kapesních nožů - rebčáků - často vybírali na skládkách. Když byl později zprovozněn žlab se čtyřmi kohoutky, všichni tento počin nadšeně oslavovali, neboť do té doby se dělníci i dělnice myli u pumpy nebo až doma. Jednou z prvních investic KDS byla v roce 1953 výstavba zápustkové kovárny a o dva roky později výstavba výrobní haly na holicí čepelky. Objem výroby zajišťovaly především kuchyňské nože, řezné díly do strojků na mletí masa a kleště na nehty. Na stavbách se tehdy podíleli po pracovní době sami členové družstva, navíc bez nároků na odměnu.

Družstvo rychle vytvářelo a upravovalo výrobní program, takže mělo v roce 1958 již 400 zaměstnanců a vyrábělo 100 milionů kusů holicích čepelek. Zásadnější změny muselo řešit na sklonku roku 1959, kdy byla výroba čepelek převedena do podniku DIU Jevíčko a KDS naopak začalo zavádět zcela novou výrobu manikúrovacích nůžek. Vyrostl sklad, vodárna, čisticí stanice, šatny a umývárny. Podnik opouštělo 120 typů výrobků, zejména kuchyňské nože, vidlice, nůžky na drůbež, zahradnické nůžky, nůžky na nehty, ale též otvírače konzerv a sekáčky na maso. Z důvodu úbytku kvalifikovaných nožířů vzniklo v KDS odborné učiliště pro 170 žáků, které zpočátku sídlilo na zámku Červený Hrádek.

V sedmdesátých letech již probíhala převážná část výroby v Sedlčanech, táborskou prodejnu převzalo družstvo Dita a za prodejnou v Praze následovaly prodejny v Příbrami, Mělníku, Kladně, Mladé Boleslavi, v Kolíně a v Čáslavi. Tato síť prodejen zajišťovala navíc i velmi vyhledávaný sběr oprav nožířského zboží. Po dvaceti letech své existence firma zaměstnávala již 570 pracovníků a původní výroba nožů stoupla stonásobně na celé dva miliony kusů. V areálu KDS probíhaly poslední práce na dostavbě budovy ústředí a družstvo se nebývale rozvíjelo. Technologii výroby např. značně posílily nové stroje ze solingenské oblasti, určené na broušení otevřených nožů a výrobu nůžek, a další nové stroje určené na výrobu rukojetí z polyamidu. Pracovní prostředí významně zkvalitnila instalace odsávacího zařízení a klimatizace. V té době zásobovalo sedlčanské družstvo domácí trh z 80 % kuchyňskými noži a téměř ze sta procent ostatním nožířským zbožím.

V polovině sedmdesátých let dosáhl seznam sedlčanských výrobků čísla 200. Jen manikúrovacích nůžek se tehdy vyrobilo 1 200 000 kusů, především pro export do SSSR. Seznam prodejen KDS rozšířil Hradec Králové, Plzeň a Klatovy, své poslání začal plnit též internát sedlčanského učiliště a provozovna v Benešově, která prováděla - a dosud stále provádí - údržbu nožířského zboží. V roce 1977 převzalo KDS vývojové pracoviště na výrobu lignamonu a o tři roky později dokončilo výstavbu nové provozovny služeb v Benešově. KDS tehdy zaujímalo první místo ve výrobě nožířských produktů v republice. Vždyť jen v roce 1980 opustilo jeho brány více než 1,5 milionu záděrkových nůžek, stejný počet řezných dílů do strojků na maso, 2,5 milionu kuchyňských nožů a 1,5 milionu ostatních výrobků. Zákazníci si mohli vybrat ze sortimentu tří set druhů výrobků od nožů, nejrůznějších typů nůžek, pedikérských štipek a kuchyňského náčiní až po zdravotnické výrobky, svačinové soupravy a strojky na maso. Výrazný zisk představovala pro KDS úzká spolupráce s družstvem DUP Pelhřimov, které se zabývalo kompletací manikúrních souprav, určených především pro export. Největšího úspěchu dosáhly sedlčanské výrobky v roce 1988, kdy získaly nejvyšší ocenění na brněnské prodejní výstavě. Cenu "Dokonalý družstevní výrobek" udělili organizátoři výstavy družstvu KDS za novinku pro nejnáročnější zákazníky - řeznickou zabíjačkovou soupravu z nerezavějící oceli balenou v černém koženkovém kufříku.

Jestliže v roce 1950 pracovalo v KDS 47 zaměstnanců a objem výnosu družstva činil 1 300 000 Kčs, pak o čtyřicet let později již družstvo zaměstnávalo 637 pracovníků a jeho objem výroby dosáhl neuvěřitelných 113 000 000 korun.    

• Nožířská tradice 
• Sedlčany 
• Vznik KDS Sedlčany 
• Současnost aneb "KDS dnes